linky

Valašský pohár MTB-XC

Reportáž z Jablůnky 2017

Ahoj.

Sobotní zatažené ráno přivítalo poslední závod Valašského poháru MTB-XC v Jablůnce. Jako téměř u každého závodu předpověď počasí vyhrožovala deštěm, a jako pokaždé předpověď naštěstí nebyla stoprocentní. V den závodu opět, až na pár kapek, nepršelo. Na druhou stranu možná i to a další termínové kolize zabránily účasti, na kterou jsme byli letos zvyklí. Co bychom za 170 účastníků dali v minulých letech…

 Celý týden před závody jsme pilně makali. Zejména tedy Roman Paprstka, trochu já a dalších několik z taťků a trenérů EDIE TEAMu. Těžba stromů v horní části trati nám způsobila drobné komplikace. Tak jako vždy, když někde před závody proběhne. Hromada ořezaných větví, svršků a jehličí. Ale snad Vás to v závodu neobtěžovalo. Oproti loňsku přibylo pár klopenek a trať fukarem od listí a větví zbavil sám velký Tomáš Paprstka.

Oproti minulým letům jsme museli improvizovat v prostorách startu a malého okruhu díky stavbě školního hřiště a oplocení celého areálu školy. Žádný terorista se teď dovnitř nedostane…

Díky přesunu malého okruhu do terénu vedle školy jsme ale mohli těm nejmladším trošku zkrátit to asfaltové stoupání, které musely vyjíždět v minulých letech. No start na střední a velký okruh přišel o zaváděcí kolo a tak všichni startovali rovnou do toho „hnusného“ hrbu, kterým je všem Jablůnka dobře známá….

Co mně trochu naštvalo bylo, že někteří závoďáci nebo jejich rodiče(?) nám ve vší tichosti přepáskovali některé úseky tratí. Zřejmě ve svých hlavách dospěli k závěru, že to bude pro ně lehčí nebo rovnější? Či co koho k tomu vedlo… Tak do budoucna prosím ty, kterých se to týká, aby tuto činnost pro příště vynechali… Všechny ty zatáčky a kořeny jsou cíleně voleny tak, aby hlavně ti mladší, byli nuceni se s těmito nástrahami  nějak vyrovnat a ruku v ruce je to učilo nebo donutilo zacházet s kolem lépe a lépe. A samozřejmě je to pro všechny stejné, i pro ty méně nebo více zdatné. Jedním slovem technika.

Jako již tradičně se o občerstvení a úklid ve školních prostorách postarala Jarka a Dana. Úklid po závodech musím zmínit.  Je to činnost, která možná není všem startujícím až tak známá a vlastní ( ani mě) a není tak moc vidět.  Ale musí se udělat. Všechno to nanošené bahýnko na chodbách a toaletách. Na prahu školy, který někteří použijí jako škrabák…

O občerstvení před školou se namísto tradičního zastoupení místních hasičů tentokrát postaral můj nervózní kamarád Vašek s jeho pomocnicemi a pomocníky z restaurace Náhon. Makali jak šrouby…

Během závodu jsme byli donuceni zaimprovizovat s ozvučením, protože naše aparatura se rozhodla v závodě po dlouhé době opět stávkovat. Vyřešili jsme to provizorně tlampačem, ale díky tomu jste byli ochuzeni o hudební kulisu. Sorry. Vždy když to někomu  před závody půjčíte, znáte to… Z cizího krev neteče…

Ale přes všechny tyto problémy musím pochválit účast všech zejména v těch mladších kategoriích, těch bylo opravdu hodně. A snad někteří z nich byli příjemně překvapeni odměnou v podobě cen převážně ze sortimentu našeho letošního sponzora společnosti FORCE.

Díky trochu menší účasti ve starších kategoriích jsme mohli zase neplánovaně ukončit závody trochu dříve sloučeným startem všech zbývajících kategorií.

Vzhledem k tomu, že se měli vyhlásit celkoví vítězové seriálu, a také snad díky možnosti vyhrát Škodu Kodiaq od společnosti Samohýl Motor zůstalo pro tentokrát hodně závoďáků až do konce, a společně tak utvořili krásnou kulisu pro vítěze seriálu. Pro ty bylo tradičně nachystáno sklo z produkce okolních skláren a i když se nám v přípravkách proházely ceny kluků a holek, za což se omlouvám, poté snad už vše klapalo ke spokojenosti všech. Doufám, že se ceny resp. „poháry“ aspoň trochu líbily.

No a jak dopadlo losování hlavní ceny?  Aby losování bylo co nejvíce transparentní, rozhodli jsme se pro vylosování ceny dvouletou Viktorií, která nám ale do losování usnula. Vybraná losující náhradnice z davu přítomných, na první pokus vylosovala vítěze, který bohužel nebyl losování přítomen. Raději jméno ani nebudu uvádět, ale alespoň naznačím, že shodou okolností byl tento závoďák resp. rodiče jedněmi z prvních, kteří pořadatelům poděkovali za uspořádání „těchto krásných závodů“, za což rádi s povděkem děkujeme… No a tak nám nezbylo než dát šanci vyhrát někomu jinému a tím někým se stala mladá slečna Klárka Hořanská, které ještě jednou touto formou gratulujeme.

No a mně tak nezbývá než se rozloučit a poděkovat všem z téměř celé tisícovky startujících 18. ročníku poháru za Vaši účast a účast Vašeho doprovodu, který byl snad i násobně ještě vyšší. Snad Vám, námi všemi nachystané závody, udělaly aspoň trochu radost nebo aspoň vyřešily pár volných víkendů, bohužel převážně letos zamračených. Díky sponzorům byly letos závody trochu načančanější, trochu byly více vidět a snad se trochu i líbily. O facebook se staral Robert a o webovky Jindra.

Taky nesmím zapomenout na poděkování všem desítkám pořadatelů, kteří se podílejí na organizaci Valašského poháru od registrace přes traťové komisaře, spíkry až po zdravotnice. Díky. Zase Vám dám vědět, kdy proběhne naše tradiční zakončení v jednom ze salónků restaurace Náhon. Tam to probereme podrobněji u nějaké bašty a nějakého pití…

Všichni se mějte fajn a příští rok zase…

Ahoj.
Ivan Machulka.

Nejbližší akce

Žádná aktuální akce.

Kalendář akcí

<<  Prosinec 2017  >>
 po  út  st  čt  pá  so  ne 
      1  2  3
  4  5  6  7  8  910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Sledujte nás na FB

© Copyright 2017 SK EDIE TEAM, Created by Webdesign ekART, Vsetín and Tom Vild