Ahoj závoďáci,
Protože se množí dotazy ohledně závodů Valašského poháru 2018, tímto tedy oficiálně oznamujeme, že termíny a lokality letošních závodů jsou následujcí :
1.5. Valašské Meziříčí – SKI areál Veselá ( úterý)
8.5. Ratiboř – areál hasičské zbrojnice ( úterý)
23.6. Vsetín – Semetín – areál bike and fishing camp ( sobota)
1.9. Jablůnka – areál ZŠ ( sobota)
Mějte se a budeme se těšit.
Ahoj.
Sobotní zatažené ráno přivítalo poslední závod Valašského poháru MTB-XC v Jablůnce. Jako téměř u každého závodu předpověď počasí vyhrožovala deštěm, a jako pokaždé předpověď naštěstí nebyla stoprocentní. V den závodu opět, až na pár kapek, nepršelo. Na druhou stranu možná i to a další termínové kolize zabránily účasti, na kterou jsme byli letos zvyklí. Co bychom za 170 účastníků dali v minulých letech…
Celý týden před závody jsme pilně makali. Zejména tedy Roman Paprstka, trochu já a dalších několik z taťků a trenérů EDIE TEAMu. Těžba stromů v horní části trati nám způsobila drobné komplikace. Tak jako vždy, když někde před závody proběhne. Hromada ořezaných větví, svršků a jehličí. Ale snad Vás to v závodu neobtěžovalo. Oproti loňsku přibylo pár klopenek a trať fukarem od listí a větví zbavil sám velký Tomáš Paprstka.
Oproti minulým letům jsme museli improvizovat v prostorách startu a malého okruhu díky stavbě školního hřiště a oplocení celého areálu školy. Žádný terorista se teď dovnitř nedostane…
Díky přesunu malého okruhu do terénu vedle školy jsme ale mohli těm nejmladším trošku zkrátit to asfaltové stoupání, které musely vyjíždět v minulých letech. No start na střední a velký okruh přišel o zaváděcí kolo a tak všichni startovali rovnou do toho „hnusného“ hrbu, kterým je všem Jablůnka dobře známá….
Můžete si stáhnout kompletní výsledky závodů z Jablůnky a také tu najdete konečné výsledky seriálu.
Ahoj
Zase trochu se zpožděním pár slov k 3. závodu v Semetíně.
Závod jsme začali chystat už 4 dny před vlastním závodem. Pomáhalo pár kluků z týmu, křoviňáky a strunové sekačky byly v plné zátěži ale výsledek snad stál za to. Hezká dálnice…
Počasí opět zabodovalo, i když asi 2 dny před sobotou začalo vždy v noci pršet, nakonec to bylo super. Závoďáků někde ke 190. Nakonec pár z těch mladších logicky dalo přednost Letní olympiádě dětí a mládeže, potom nějaký ten maraton a Česko-Slovenské mistrovství republiky na silnici.
Hned v těch nejmladších kategoriích jsme měli problém s výsledkovou listinou. Vracel se nám do protisměru nějaký klučina, a dojížděla početná skupina. Bohužel reklamace výsledků přišly až další dny po závodech. Samozřejmě nemůžeme vyloučit chybku, ale prosím touto cestou rodiče závodníků, hlavně těch nových, kteří se ještě neorientují, jak to při závodech chodí. Po každém závodě visí na nástěnce před závodní kanceláří výsledky z každého závodu. Mrkněte občas po závodě na ně, ať nemusíme řešit výsledky v době, kdy je už velmi obtížné s tím něco udělat.
Závody byly během dne zpestřeny drobnými událostmi, pro nás pořadatele více či méně zábavnými. Ta více zábavná rozesmála hodně účastníků. Ale už méně zábavná byla pro lidi z týmu Pro Racing Valašské Meziříčí. Při jednom z mála poryvů větru uletěl jejich týmový stan a namířil si to rovnou do bazénu se pstruhy. Stan se podařilo po chvíli vylovit, klíče od týmového vozidla už nikoliv.
Tou méně úsměvnou příhodou bylo chování rodinky, která nás, mimo jiné, obvinila z toho, že v Semetíně už kvůli nám nerostou nejen orchideje ale i hřiby. Po našich protiargumentech, že orchideje nikdy v Semetíně nebyly až už vůbec ne ve smrkovém lese, a za nepřítomnost hub může sucho paní argumentuje těžkým kalibrem: „ale nás to obtěžuje“! Hm. Asi je to velký problém, pokud někdo musí počkat ty asi 3 vteřiny než projede závodník, aby se dostali na druhou stranu pásky… To je snad poprvé po 18-ti letech, kdy přišlo toto pruzení ze strany někoho, koho zdejší závod obtěžuje. Hromady zdejších usedlíků znám osobně, každý rok zde jednáme s majiteli lesa, několika domorodcům jsme v minulých letech jezdili po jejich pozemku a ti přesto fandili z terasy svého domu. Během minulých let jsme tady pomohli zlikvidovat černé skládky odpadu, několikrát jsme pomohli s obnovou několika mostů přes potok, a přesto vše jsme pro někoho horší než atomový výbuch… Trochu sobecké.
Po závodě žen byly holky trochu otrávené. A v té souvislosti musím trochu zabrousit drobnou kritikou do řad převážně těch mladších kategorií závodníků a jejich doprovodu. Při startu mužů a žen v areálu nezůstal téměř nikdo, kdo by jim už fandil. Myslím si, že i jim se určitě více zamlouvá, když je u trati povzbuzují davy příznivců a vyplavený adrenalin z té atmosféry je vybičuje ještě k lepším výkonům, než když jezdí před prázdnými „tribunami“. Téměř každý s těch dospělých závoďáků začínal jezdit už v mládežnickém věku a každý z nich si čekáním na konec závodů prošel osobně tak jako já a mnozí jiní. Vážně začínám uvažovat o zásadní změně organizace a do budoucna o přehození startujících kategorií podle jiného klíče než toho současného. Uvidíme.
Ale dost kritiky, teď do mě :)…
Dík všem, kteří nám pomáhají přiložit ruku k dílu při uklízení tratě po závodech. Dík organizátorům. A samozřejmě díky i Vám všem za účast včetně „únikářů“… Rád Vás opět uvidím, jenom se alespoň pokuste zamyslet se nad tím, co jsem se tady snažil napsat. Samozřejmě nikomu nic nenutím. Každý to třeba vidíme jinak a každý máme i jiné aktivity během zbytku dne, což je normální. Ale za pár let se můžete dostat do stejné situace…
Ještě jednou díky za účast a trpělivost při čtení těchto mých výlevů…
No a snad se zase uvidíme u posledního závodu v Jablůnce 2. září kde to už bude zase finišovat do finále včetně losování o Škodu Kodiaq.
Ahoj
Ivan Machulka
Už si můžete stáhnout kompletní výsledky závodů ze Semetína a také tu najdete průběžné výsledky po 3 závodech seriálu.
Přidali jsme do fotogalerie rok 2017 fotky ze Semetína.
Ahoj.
Druhé sváteční pondělí v Ratiboři opět přineslo proti všemu očekávání parádní počasí. Škoda jen, že z neděle na pondělí celou noc pršelo. V neděli byla již celá přichystaná trať významně vyschlá, ale v pondělí voda všude, kam se člověk podíval. Výjimku snad tvořil nový úsek, který jsme byli nuceni vytvořit na velkém okruhu právě kvůli vodě. Řekl bych, že nakonec to byla z nouze ctnost, protože přinesl nesrovnatelně více techniky a zábavy než tradičně vykolíkovaný sjezd po louce. Samozřejmě těch nových 700 – 900 metrů nám zabralo téměř dva dny intenzivní práce. Proč? Traktor nebyl schopný na takto promáčenou louku vyjet, natož ji posekat. Areál se posekat sice podařilo, ale někteří z Vás, kteří jste stihli během týdne v areálu potrénovat, jste viděli, kolik vody zde přibylo. V sobotu byla voda pouze u horního plotu, v pondělí byla voda ve 2/3 areálu. Z těchto důvodů jsem nakonec přistoupil ke změně startu všech kategorií. Pro kategorie, pro které byly nachystány střední a velký okruh, jsme změnili místo startu a umístili ho na začátek cílové rovinky. Vynechali jsme tak malý okruh, který zde tradičně slouží jako zaváděcí a pomáhá tak roztrhat pole závodníků po startu a bezpečněji navede mezi ploty. Záměrem bylo nezničit areál k dalším akcím obce, které zde proběhnou v následujících týdnech. Gulášfest, atd. … Do areálu, i z něj, byly nachystány nové, „protismykové“ makadamové přejezdy zhutněné asfaltem. V tom množství vody to byla proti minulým létům a dřevěným verzím zcela jistě výhoda.
Předpokládám, že většina závoďáků si také všimla kompletně vysečené celé délky jednotlivých okruhů. Taky jsme si to slízli od jedné místní občanky, která nám nadala, že včely nebudou mít co baštit. Pro zajímavost dodám, že to bylo na prvním travnatém úseku hned po vyjetí z areálu, na té mezi pod lesem, ze které potom točíte na levou ruku a stoupáte kolem potoka. V době sečení tam začínalo kvést asi 20 pampelišek… Ale jinak musím Ratibořské tradičně pochválit, že nikdo nejenže nedělal problémy, ale naopak všichni místní, kteří mají okolo tratí domy, auta, pozemky nám vychází velmi ochotně vstříc se všemi našimi požadavky… A snad jste také ocenili, že na trati nebyla ani větvička, která ráda a ochotně utrne přehazovačku.
Ale bohužel ten déšť, ten nám opět zatápěl. Sjezd do areálu, který odpoledne, den před závodem byl absolutně suchý, v pondělí ráno naopak totálně promočený. Kluci na poslední chvíli ještě hráběmi a lopatami stahovali největší nánosy lepivé kejdy. I přesto jsme si vyslechli, že bychom měli všude mít rozmístěny žíněnky. Sice znám osobně bývalého předsedu Českého svazu gymnastiky, ale naše kapacity skladovací, mobilní a lidské máme fakticky omezené. I ty polystyrenové „airbagy“, kterých jsme měli původně 14, dnes máme už pouze 4. V každém případě ty stromy, které byly jimi obloženy, byly vytipovány správně a byly v neustále permanenci, alespoň v těch nejmladších kategoriích. Předžáky a mladší žáky na trati ještě ručně chytali dva pořadatelé.
No a vzhledem k tomu blátu na trati si ještě dovolím s malým odstupem zareagovat na některé podnětné připomínky některých účastníků závodů ve Veselé i Ratiboři. Po závodu ve Veselé jsem si postěžoval, že by bylo vhodné, kdyby účastníci brali jisté společenské ohledy na druhé v souvislosti s vytopením místního bufetu. Pisatel Tomáš reagoval, že v ceně závodu by snad za ty prachy mohla být i wapka, tak ať se nedivíme, když někdo ucpe odpady blátem. A koneckonců závod je v hasičské zbrojnici, tak nevidí důvod, proč by zde hasiči nemohli stát s hasičskými vozy. Svým způsobem děkuji za tuto debatu a připojím pár mých postřehů na toto téma. Domnívám se, že pokud slaboduchý pořadatel nemá na závodech wapku, nedává mi to automaticky právo vyplavit bufet, který se mimochodem stará o možnost naplnit můj žaludek během této celodenní akce. Uvažoval bych, že pokud celý týden prší, tak bych si měl do auta přibalit kýbl a houbu nebo smeták. Po závodě z kohoutku bych si ten kýbl naplnil vodou a vše alespoň na hrubo umyl, abych to nemusel vozit domů špinavé. Totéž se týká poněkud nešťastného výroku spíkra, který Vás v Ratiboři posílal rovnou s kolem do potoka. Nikdo soudný asi nechce, abyste potok zamořili mazivy, ale vodu do kýblu dostanete během vteřiny a zbytek je už záležitostí trochy námahy a času. Pro zajímavost. Wapku jsme v nedávné minulosti také pořídili. Bohužel někdo z Vašich předchůdců si to vyložil tak, že v ceně startovného není pouze použití wapky ale i wapka samotná. Vydržela nám 3 závody. Takže pokud nám někdo chcete sponzorsky wapku věnovat, rozhodně se nebudeme této bohulibé mecenášské ušlechtilosti bránit. Mimochodem na závodě jsem se potkal s Lubošem Průdkem, tatínkem skvělých sourozenců a dnes už i reprezentantů České republiky v MTB-XC Báry a Matěje. Když naše děti před nějakými 17-18ti lety začínaly závodit, a nikdo z nás ještě ani netušil, že jednoho dne to dotáhnou na mistrovské tituly a do nároďáku, tak právě Luboš, pokud si pamatuji dobře, jako první přišel s inovací a místo kýblu a smetáku přišel s barelem a tryskou na postřik ovocných stromů. V podstatě to byla mechanická „wapka“ s ruční pumpou, která natlakovala barel vzduchem a tryska s rukojetí se už postarala o zbytek. Pokud nemám doma automatickou myčku na nádobí, taky ty talíře nemusím hned vyhodit… Ale nechci tady nějak moralizovat, jenom chci říct, že to může mít víc rovin. A spíše bych očekával, že pokud se někdo někomu postará o celý den zábavy za symbolické startovné, že nemusím ještě někoho prudit… A tím nemyslím pisatele Tomáše, ale spíše ty, kteří vytopili ten bufet. A jen pro zasmání. V minulosti jsme vybírali startovné 20 Kč a obratem ho odevzdávali majiteli 200 metrového úseku polní cesty, která byla součástí závodního okruhu. Důvod – projetí děcek po této cestě. Aby nebyl námi podveden, částka musela být doložena startovní listinou. Chudák se divil, proč je těch korun tak málo, když závodníků je mnohem víc. Vysvětlení bylo jednoduché, po cestě jely pouze kategorie předžáků a mladších žáků. Organizace není úplně tak jednoduchá, jak to vypadá, pokud to aspoň trochu funguje…Většina netuší, co to vše to obnáší, tím spíše pokud si ještě ukousnu seriál…
No ještě něco málo k závodům. Bohužel zasahovali jsme u dvou zranění. Jedna holčina skončila z natlučeným kolenem a naštípnutým malíčkem. A jeden klučina skončil s trochu, ve srovnání s tím malíčkem, asi horším zraněním kolene. Holky z Červeného kříže byly v permanenci. Oběma závodníkům přeji brzké uzdravení.
V Ratiboři nakonec bylo něco málo pod dvěstěpadesát závodníků a rekordní účast tak pokračuje i po Veselé. Je s podivem, že po těch deštivých dnech a vlastně i týdnech byla účast tak vysoká. Snad Vás aspoň ty dva prosluněné pondělky trochu potěšily. Daniel Žvak z Pro Racing teamu to shrnul slovy v tom smyslu, že pokud chceš jet na dovolenou, řekni Machulkovi o termín a bude ti svítit slunko.. :). Snad to nezakřikl, a 24. června to bude v Semetíně podobné… Tam Vás bude čekat nádherný jezdivý a technicky hravý okruh i s brodem, který drtivá většina účastníků považuje za to nejkrásnější z Valašáku…
Přijeďte zase v tak hojném počtu jako doposud, klidně i větším. Čekání si zde můžete zkrátit mj. i chytáním a konzumací ryb, traily v blízké Bike aréně Vsetín nebo návštěvou výborné pizzerie.
Díky všem partnerům.
Ivan Machulka
Žádná aktuální akce.
© Copyright 2024 SK EDIE TEAM, Created by Webdesign ekART, Vsetín and Tom Vild